Upozornění na justiční korupci ve věci Cannabis u Evropského soudu pro lidská práva

Prezident Evropského soudu
pro lidská práva ve Štrasburku
Dean Spielmann

&

Ministryně spravedlnosti
České  republiky a poslankyně
Helena Válková

&

Velvyslanec ČR při Radě Evropy
Tomáš Boček


Věc: Upozornění prezidentu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen Soud) na korupční jednání soudce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku E. Kürise ve věci Cannabis a prosazení 3 níže uvedených požadavků. Žádost prezidentovi Soudu, ministryni spravedlnosti ČR a velvyslanci ČR při Radě Evropy o podporu při prosazení aplikace revokace níže uvedených rozhodnutí Soudu dle čl. 31 a článku 41, bod 5 Jednacího řádu Soudu a prosazení čl. 39 Jednacího řádu soudu.

Vážený pane prezidente, vážená paní ministryně, vážený pane velvyslanče.

Před měsícem podal Soudu pan velvyslanec Tomáš Boček pod č.j. 1128/2014 stížnost právního zástupce právnických a fyzických osob podílejících se na mezinárodním výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) na jednání soudce E. Kürise, který dne 6.2.2014 bez řádného zdůvodnění s pouhým odkazem na čl. 34 a 35 Jednacího řádu Soudu zamítl rok a půl projednávanou právní přípustnost stížnosti č.j. 66981/12 s doložením spáchaných zločinů protilidskosti, nezákonného zákazu projednání věci u Soudního dvora EU a řady dalších porušení Úmluvy o lidských právech Českou republikou. Stížnost  napadala rozhodnutí Ústavního soudu České republiky č.j. II. ÚS 664/12, viz http://nalus.usoud.cz/ Stížnost Soudu je uvedena na http://echr-coe-int.blogspot.cz/ jako první stížnost.
Dále samosoudce E. Küris v rozporu s doporučením stěžovateli Soudu ze dne 9.1.2013 pod č.j. 1311/13 s týmž odkazem na čl. 34 a 35 Jednacího řádu Soudu pod č.j. 79490/13 dne 6.2.2014 bez zdůvodnění zamítl Soudem čtvrt roku projednávanou právní přípustnost dvou dalších napadených rozhodnutí Ústavního soudu ČR IV.ÚS 4859/12 a II. ÚS 1311/13.
Dále dne 3.7.2014 pod č.j. 47921/14 i přes doložení důkazů o hrubém porušení čl. 2 a 3 a řady dalších čl. Úmluvy o lidských právech Českou republikou ve všech předchozích výše uvedených stížnostech zamítl aplikovat čl. 39 (předběžné opatření) k projednání čtvrtého napadeného rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 289/14 a současně napadeného rozhodnutí Trestního senátu Nejvyššího soudu České republiky č.j. Tpjn 301/2013, viz http://cannainsider.eu/, který v době legality pěstování Cannabis bez hlášení úřadům dle § 29 zákona o návykových látkách (do 100 m2/osobu) a letité ignorance policie, státních zastupitelství a soudů měřit obsah léčivé látky THC v Cannabis v souladu se zákonem o návykových látkách anebo alespoň právně závaznou evropskou metodikou, čímž policie navyšuje obsah THC až 100 násobně a kriminalizuje občany a při vědomí, že policie dodnes nemá žádnou právně závaznou metodiku k měření obsahu THC v Cannabis (porušení čl. 39 Listiny) dne 13.3. 2014 rozhodl, že držení 10 gr. Cannabis flos je trestným činem. Soudu bylo opětovně doloženo, že se Česká republika chystá výzkum Konopí je lék (Cannabis is The Cure) napadnout a spáchat další zločiny proti lidskosti. Soudu bylo doloženo, že do této závažné trestné činnosti s vědomím porušování mezinárodních závazků i zákonů České republiky jsou zapojeni jak policejní prezidenti, soudci všech stupňů soudního systému, tak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, viz důkazy na http://pavel-zeman.blogspot.cz/
Soudu přitom bylo rovněž doloženo, že všechna státní zastupitelství zakazují prošetřit spáchané zločiny proti lidskosti a až 90% úbytek váhy zkonfiskovaného Cannabis (nejen) z výzkumnické farmy v Ospělově a rovněž tak nejvyšší státní zastupitelství odmítá nařídit policii aplikovat § 12,odst 2, 28 a 31, odst 1 trestního zákoníku a prosadit zavést registraci pěstitelů Cannabis do 100m2/osobu alespoň u obecních úřadů.

Dne 21.7.2014 obdržel právní zástupce napadeného rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve věci Growshop versus Česká republika č.j. III. ÚS 934/13 a rovněž napadeného rozhodnutí Trestního senátu Nejvyššího soudu České republiky č.j. Tpjn 301/2013, rozhodnutí samosoudce E.Kürise ze dne 9.7.2014, který opět pouze s obecným poukazem na čl. 34 a 35 zamítl právní přípustnost uvedené stížnosti vedené pod č.j. 41264/14, v níž bylo na důkazech doloženo, že ústavní soud své rozhodnutí o údajném šíření toxikomanie stěžovatelem pomocí v growshopu dostupné literatury, poradenstvím a prodejem semen Cannabis neopřel o žádný důkaz a dokazovaní škodlivosti jednání, soudci ústavního soudu nebyli v nálezu vůbec jednotní, osobní, rodinný a sociální život stěžovatele byl zcela zdevastován a byla mu způsobena škoda přes 1 mil. Kč a žije v hmotné nouzi, aniž způsobil komukoliv jakoukoliv škodu, právě naopak, choval se přesně v intencích důvodové zprávy k paragrafu šíření toxikomanie a zamezoval prevenci škod (harm reduction), stejně jako měl ze zákona povinnost řádně a pravdivě informovat zákazníky growshopu.

Vážený pane prezidente, vážená paní ministryně, vážený pane velvyslanče
Je zákonnou povinností soudů své rozhodnutí řádně zdůvodnit, zvláště, když se občané domáhají zákonného řešení u poslední soudní instance jako je Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, když jejich oprávněná práva vlastní stát porušil a jednal proti občanům jako organizovaná zločinecká skupina.  

Jako adiktolog si velice dobře uvědomuji citlivost tématu Cannabis, není však možné zavírat oči před spáchanými zločiny proti lidskosti státními orgány a enormní justiční korupcí v dané věci páchanou nejen v České republice, ale jak vidno výše, i Evropským soudem pro lidská práva. Odkazuji Vás proto ve stručnosti na bod 2 stížnosti č.j. 47921/2014 uvedený na http://cannainsider.eu/. Daná stížnost je, jak bylo sděleno po zákazu aplikace čl. 39 dne 16.7.2014, stále v řízení u Soudu (byly k ní vyjímečně zaslány štítky s kódem č.j.) a dosud nebyla jako předchozí stížnosti zamítnuta jako nepřípustná, když je stejně jako výše uvedené stížnosti právně přípustná.

Žádám Vás laskavě, abyste dle své kompetence a možností podpořil/-li
1)     Kárné řízení se soudcem E.Kürisem  
2)     Aplikaci revokace všech výše uvedených napadených rozhodnutí Soudu
3)   Projednání stížnosti č.j. 47921/2014 dle čl. 39 Jednacího řádu Soudu, neboť bylo nejen lékaři a soudními znalci doloženo porušení čl. 2 a 3 Úmluvy lidských právech Českou republikou a zájem ČR páchat zločiny proti lidskostii nadále

V případě, že Vaše rozhodnutí neobdržím do 14 dnů, budeme věc týkající se zkorumpovaného soudce E.Kürise řešit s Interpolem a patřičně medializovat nejen v češtině a s ohledem na vložené investice (nejen) Evropanů a EU, podáme rovněž podnět policejnímu orgánu OLAF.

Očekávám, že Česká republika urychleně přijme naše oprávněné požadavky uvedené na http://www.konopijelek.cz/, neboť ČR do 1.4.2013 povolovala bez jakéhokoliv schválení úřadů získávání, zpracování a distribuci Cannabis bez omezení množství obsahu THC k účelům pokusnickým a průmyslovým (viz nenotifikovaná změna §5, odst 5 zákona o návykových látkách a od téhož dne občanům zakázané jiné produkty Cannabis než je Cannabis flos a zákaz tolik potřebného výzkumu léčivých látek v Cannabis dle § 24 b zákona o návykových látkách dle nenotifikovaného zákona č.50/2013 Sb. nazvaného orwellovsky jako zákon konopí do lékáren). Jak je Soudu ze stížnosti č.j. 47921/2014 známo, tendr ČR z května t.r. je určen pouze 100 bohatých občanů ČR, spíše však je určen pro ty, kteří mají rádi omámení, neboť ČR je v tendru žádáno vykupovat pouze na THC vysocepotentní (19%) avšak na hlavní léčivý kanabinoid CBD minimálně potentní Cannabis flos, takže léčebné účinky Cannabis jsou ČR vědomě mimalizovány.  

Děkuji za Váš zájem.

S úctou a očekáváním Vašeho rozhodnutí

Dušan Dvořák, vedoucí výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure)

Dušan Dvořák je předsedou správní rady mezinárodní nevládní organizace AK Diag Human Cannabis, IČ: 266 70 232, která je jako člen mezinárodní asociace Open Royal Academy ze dne 6.1.2014 právním zástupcem právnických a fyzických osob podílejících se na mezinárodním výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure). Dušan Dvořák, je rovněž právním zástupcem stěžovatele v řízení u Evropského soudu pro lidská práva ve věci Growshop versus Česká republika.

Doložme vztažné rozsudky Soudního dvora Evropské unie

1.     Rozsudek C‑137/09 (Josemans) zakazující kriminalizovat výzkum a terapeutické využití Cannabis (bod 36 rozsudku)

2.     Rozsudek C 59/11 (Association Kokopelli proti Graines Baumaux SAS) zákaz monopolu odrůdové banky s registrovanými odrůdami rostlin (SDEU povolil obchodovat, pěstovat a šlechtit necertifikované, křížené a původní odrůdy rostlin)

3.     Rozsudky k nevymahatelnosti nenotifikovaných technických ustanovení dle povinnosti Směrnice 98/34/ES: C -194/ 94 (CIA Security Internatinoinal SA vs. Signalson SA, Securitel SPRL) a C-390/99 (Canal Satélite Digital), Soudní dvůr EU nenotifikaci směrnice 98/34/ES aplikoval i v trestních věcech jako je C‑267/03 (Lindberg) nebo C-20/05 (Schwibbert).

Doložme vztažné judikáty Nejvyššího a nálezy Ústavního soudu ČR

1.     Domovní pohlídka a konfiskace majetku (např. pár vzorků z vrcholíku Cannabis) včetně majetků z nebytových prostor musí být předem schválena soudem: Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/09 z 8. června 2010

2.     Pěstování a zpracování Cannabis k alternativní léčbě sebe a druhého není trestný čin: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 3 Tdo 52/2008 a právní rozklad - Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008

3.     Pěstování Cannabis (nad 0,3% THC) není výroba drog: Usnesení Nejvyššího soudu 3 Tdo 687/2006 z 21. června 2006 a Nález Ústavního soudu II. ÚS 254/08 z  18. listopadu 2008

4.     Povinnost soudu položit předběžnou otázku SDEU: Článek 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (viz nález ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30)

ČLÁNEK 34 (splněno vždy ve všech uvedených stížnostech)
Individuální stížnosti
Soud může přijímat stížnosti každé fyzické osoby, nevládní organizace nebo skupiny osob považujících se za poškozené v důsledku porušení práv přiznaných Úmluvou a jejími protokoly jednou z Vysokých smluvních stran. Vysoké smluvní strany se zavazují, že nebudou nijak bránit účinnému výkonu tohoto práva.

ČLÁNEK 35  (splněno vždy ve všech uvedených stížnostech)
Podmínky přijatelnosti
1.
Soud může posuzovat věc až po vyčerpání všech vnitrostátních právních prostředků nápravy podle všeobecně uznávaných pravidel mezinárodního práva a ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné vnitrostátní rozhodnutí.
2.
Soud nebude posuzovat žádnou individuální stížnost předloženou podle článku 34, která je
a) anonymní nebo
b) v podstatě stejná jako stížnost již předtím Soudem projednávaná anebo již předložená jiné mezinárodní vyšetřovací nebo smírčí instanci a pokud neobsahuje žádné nové důležité informace.
3.
Soud prohlásí za nepřijatelnou každou individuální stížnost předloženou podle článku 34, pokud se domnívá, že:
a) je neslučitelná s ustanoveními Úmluvy nebo jejích Protokolů, zjevně neopodstatněná nebo zneužívající právo na stížnost; nebo
b) stěžovatel neutrpěl podstatnou újmu, ledaže dodržování lidských práv zaručených v Úmluvě a v jejích Protokolech vyžaduje přezkoumání stížnosti, přičemž z tohoto důvodu nemůže být odmítnut žádný případ, který nebyl řádně posouzen vnitrostátním soudem.
4.
Soud odmítne každou stížnost, kterou považuje za nepřijatelnou podle tohoto článku. Může tak učinit v jakékoli fázi řízení.