Šíření toxikomanie
Adiktologicko
- právní posudek na knihu Vaříme s konopím vydanou s doplněním
o léčebné produkty konopí nakladatelstvím XX v roce 2012 a 2013 jako doplněné autorské dílo Adama Gottlieba
vydané prvně v roce 1973 nakladatelstvím 20th Century Alchemist s dalšími
aktualizacemi v následujících letech.
1.
Kniha Vaříme s konopím v roce 2014 je až na rozdíly závěrečné
kapitoly zpracované kolektivem nakladatelství XX pojednávající o receptech a
produktech konopí k léčebnému využití (konopné masti a balzámy, mast, balzám
a tinktura) a drobné změny druhů vlastních kulinářských konopných receptur
totožná s knihou Vaříme s konopím vydanou v roce 1995
nakladatelstvím Votobia v Olomouci. Jednatelé společnosti Votobia byli
v roce 1995 obviněni a 1996 obžalováni, že vydáním knihy Vaříme
s konopím spáchali trestný čin šíření toxikomanie. Spor řešil olomoucký
okresní soud, který v červenci 1996 stíhání zastavil. Státní zástupce
se odvolal k olomouckému krajskému soudu, jenž v září 1997 dva ze tří
obžalovaných osvobodil. Případ třetího jednatele byl vrácen okresnímu soudu,
který jednateli udělil za šíření toxikománie čtyřletou podmínku. Tříleté
trestní řízení v únoru 1998 ukončila amnestie prezidenta Václava Havla
u příležitosti jeho znovuzvolení.
2. Jednatel nakladatelství XX byl usnesením
Policie ČR za vydání knih Vaříme s konopím v roce 2014 obviněn z trestného
činu šíření toxikomanie dle § 287 odst 1, odst. 2, písmeno c) trestního
zákoníku. Tedy dle odst (1) Kdo svádí jiného ke
zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje
anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude
potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Dle odst. 2,
písmeno c) trestního zákoníku: Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo
peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem,
filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným
obdobně účinným způsobem.
3.
Odůvodnění obvinění se opírá o znalecký posudek znalkyně
v oboru chemie. Z textu obvinění v odkazu na znalkyni vyplývá, že v posudku
znalkyně popsala především historii léčebného využití konopí a jeho
farmakologických účinků. Znalkyně uvedla, že na černém trhu se vyskytují dvě
formy konopných drog, a to marihuana (velmi nepřesný neodborný výraz pro samičí
květ konopí zpravidla s obsahem nad 0,3 % THC) a hašiš (konopná
pryskyřice). Dále uvedla, že marihuana zahraniční provenience obsahuje až 18%
THC, hašiš až 40% THC, kdy, jak znalkyně, tak exekutiva České republiky
v obvinění uvedli, THC je zakázaná látka ve smyslu přílohy zákona o
návykových látkách č. 167/1999 Sb. Současně znalkyně uvedla, že látky obsažené
v konopí (kanabinoidy) se váží na kanabinoidní receptory v mozku a
stejně jako tělu vlastní endokanabinoidy působí euforii a uvolnění. Dále znalkyně
uvedla léčebné účinky konopí u řady onemocnění. Následně znalkyně popsala
obvyklé druhy aplikace konopných drog (kouřením, rozpuštěním v oleji a
tucích) a časovou reakci organismu. Znalkyně uvedla, že knihou autor
seznamuje čtenáře s užíváním konopí a v jednotlivých kapitolách
knihy pojednává populární formou výše uvedené odborné vyjádření o
farmakologických účincích a způsobech zpracování konopných drog perorální
aplikací. Vyhodnocení receptů je dle znalkyně sestaveno tak, že v nich uživatel
konopí může dosáhnout co nejvyšší výtěžnosti a co nejmenších ztrát,
tj. aby dosáhl co nejlepších psychotropních účinků. Jako míru rizika
znalkyně uvedla v odkazu na autora knihy, že při kouření se nelze
předávkovat, zatímco snít toho může člověk více, než snese. Závěrem pak
znalkyně uvedla, že při užití pokrmů připravených z receptů uvedených
v knize by mohlo dojít k intoxikaci z důvodu neznalosti
obsahu aktivních látek v použitém konopí.
4.
V odůvodnění obvinění je uvedeno, že vydáním knihy došlo
k deliktu svou povahou ohrožovací s odkazem na rizika perorálního
užití konopí v důsledku neznalosti obsahu aktivních látek zneuživatelem
konopí. Dle textu obvinění a jeho odůvodnění tak došlo k porušení zájmu
chráněného trestním zákoníkem, kdy objektem tohoto přečinu je zájem na ochraně
společnosti a lidí před možným ohrožením vyplývajícím z nekontrolovaného
nakládání s psychotropními látkami a zájem společnosti na ochraně
společnosti před ohrožením vyplývajícím ze zneužívání jiných látek než
alkoholu. Jak dle textu obvinění vyplynulo ze znaleckého posudku, kniha je
sestavena tak, že zneuživatel při dodržení daných receptur dosáhne
nejvyšších omamných účinků a minimalizuje ztráty účinných látek. Dle obvinění lze
jazykovým výkladem dovodit, že dané recepty mohou vzbudit jistou touhu
po vyzkoušení takovéhoto postupu a tyto veřejně přístupné recepty tak
zvyšují znalosti (občanů) a vytváří cestu ke zneužívání návykových látek,
„zvláště pak, když se tak děje populárně naučnou a čtivou formou“. Recepty
a kniha dle obvinění nedovolují jiný výklad, než návodový charakter
ke zneužívání OPL a vytváří příznivé podmínky pro zneužívání OPL. Mezi
jednáním pachatele a následkem je dán příčinný vztah. Dále je v obvinění
uvedeno, že vydání knihy bylo cíleným činem obviněného pachatele opřeným o
rozhodnutí 30 členné „kvaziredakční rady“ a soukromá společnost XX si dovolila
nemít interní byrokratická pravidla jako státní instituce a rozhodovat o vydání
knih dle interní shody redakční rady. Obviněný se chtěl dle textu obvinění
pokoušet vyvinit tím, že odkazoval na str. 41 knihy, v níž je autorem
knihy uvedena pasáž o etice, kdy je jako neetické jednání autorem uvedeno
nepodávání konopných drog druhým bez jejich vědomí a dále je autorem uvedeno
základní lidské právo člověka na změněné stavy vědomí a poznávání těchto stavů.
Jako riziko je dle textu obvinění vnímáno, že obviněný chtěl záměrně vyvolat
v občanech touhu zneužívat drogu se škodlivým následkem pro občany
(zneuživatele), jednání pachatele je velice společensky škodlivé a je namístě
uplatnění trestní represe a není uvedeno žádné jednání pachatele ve směru
odvrácení škodlivého následku a obviněný tak jednal „nejméně v úmyslu
nepřímém“. Právní kvalifikace je dle textu obvinění „provedena a jeví se
býti výstižná a především odpovídající důkaznímu stavu“
5.
Dle posuzovatele je právní kvalifikace obvinění provedena velice
nekvalifikovaně a trpí naprostou důkazní nouzí, což dokládá níže. V níže
uvedeném textu nejsou odkazovány právní ustanovení týkající se svobody projevu
a práva na svobodné šíření informací apod., která lze napadat až u ústavního
soudu, což nevylučuje jejich uvedení v rámci obhajoby u nižších soudů,
případně dovolacího soudu.
Adiktologický
rozbor netrestnosti skutku obviněného
6.
Úvodem uveďme, že příprava a vydání knih Vaříme s konopím
v roce 2014 vydaných nakladatelstvím XX se uskutečnilo paralelně
s přípravou laickou i odbornou veřejností maximálně podporovaného (přes
90% občanů) zákona č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren). Platnost novelizace
zákona o návykových látkách zákonem č. 50/2013 Sb. byla ustanovena od 1. 4. 2013,
resp. 1.4.2014 (§§ týkající se pěstování konopí pro Státní ústav pro kontrolu
léčiv, viz např. § 24 b ZoNL). V knize uvedené recepty lze úspěšně
používat k terapeutickým a také k relaxačním účelům, což lze ověřit i
v češtině u předního světového vědce endogenních kanabinoidů a léčebného
využití konopí Doc. RNDr. Ondřeje Lumíra Hanuše, DrSc., Dr.h.c.mult.
z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, neboť nejen v Izraeli jsou
(např. také onkologicky nemocným dětem) poskytovány konopné drogy (čili byliny)
ve formě např. koláčků. Kontakt na Doc. RNDr. Ondřeje Lumíra Hanuše, DrSc.,
Dr.h.c.mult. je: Faculty of Medicine, Hebrew University, Ein Kerem, Jerusalem
91120, Izrael, email: lumirh@ekmd.huji.ac.il
7.
S ohledem na speciální receptury dalších léčebných
produktů konopí dodané k autorskému dílu Adama Gottlieba kolektivem XX
v závěrečné kapitole je tvrzení v textu obvinění, že obviněný
nevyvinul žádné jednání ve směru odvrácení škodlivého následku, naprosto neopodstatněné
a především zavádějící, když žádný škodlivý následek neexistuje, anebo je zcela
bagatelní. Viz např. vyhledavač Google „Konopí je jedním
z nejbezpečnějších známých léčiv“ a zde uvedený rozhovor s Doc. RNDr.
Ondřejem Lumírem Hanušem, DrSc., Dr.h.c.mult. pro MF Dnes, k čemuž lze
rovněž doložit stovky odborných studií. Nejobsáhlejší odborné zázemí má kromě
Open Royal Academy zastoupené mezinárodní nevládní organizací Cannabis is The
Cure, z.s. se sídlem v Olomouci také Adiktologická klinika a Centrum
adiktologie Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK v Praze. Dodejme jen,
že kanabinoidní receptory, na rozdíl od např. opioidních receptorů, sídlí mimo
životně důležitá centra a kromě smutného případu, kdy na dělníka
v přístavu spadl těžký snop konopí a smrtelně jej zranil, není znám jediný
případ smrtelného úrazu způsobeného konopím jako je to u běžných a dostupných
léků v lékárnách, anebo některých potravin a především u legálních drog. Tvrzení,
že konopné drogy jsou škodlivinou se nezakládá na odborném podkladě a důkazu,
skutečným rizikem konopí a především zločinem proti celé společnosti je prohibice
a s tím spojený černý trh s mnohdy toxickým konopím z tzv.
indoorových pěstíren, což je nejčastěji následek nevhodného hnojení, anebo
nevhodného zpracování konopného květu na konopný extrakt.
8.
Tvrzení, že vydáním knihy došlo k deliktu svou
povahou ohrožovací s odkazem na rizika perorálního užití konopí
v důsledku neznalosti obsahu aktivních látek v konopí, se rovněž
neopírá o žádný důkaz rizik pro uživatele či důkaz rizik ohrožení společnosti,
nehledě na neopodstatněnost celého obvinění, že by snad stát měl převzít
kontrolu nad svéprávnými občany jako rodič nad malým dítětem. To pochopitelně
nevylučuje, jak ostatně sám autor Adam Gottlieb na straně 41 uvedl (což znalkyně
uvedla) a obviněný se tímto oprávněně hájil, že lidé mohou užít více konopí,
než snesou a jsou pak (dle složení a množství konopí) spaví, nebo halucinující,
nebo úzkostní, trpící stavy paniky a příznaků somatického ohrožení (srdeční
frekvence, dušnost, mrákoty) apod . Tyto stavy však nezanechávají trvalé
následky. Jak lze navíc ověřit na řadě odborných pracovišť, kvantitativní a
kvalitativní analýzy kanabinoidů v konopí lze provádět jak právnickým, tak
fyzickým osobám. Největší zkušenosti mají na Univerzitě Palackého
v Olomouci, kde světový vědecký výzkum léčebných účinků konopí před 60
lety započal. Odkažme například na soudního znalce Doc. RNDr. Petera Ondru,
CSc. Kontakt: Ústav soudního lékařství FNO, Hněvotínská ul., 779 00 Olomouc,
email: peter.ondra@fnol.cz
Shrňme: pokud má občan podezření, že neví, jak silné je jeho konopí, nebo by jeho
konopí by mohlo býti silnější než jindy, může snížit množství uvedené v
receptuře, anebo může zjistit obsah účinných látek analytickými metodami na
odborných pracovištích. Obsah účinných látek lze rovněž do jisté míry a
zkušeností rozpoznat pohledem (zejména pokud je použita lupa), byť jistě ne přesně
jako v laboratoři, protože pryskyřice na dozrálém povrchu květu konopí (nepřesně
tzv. marihuana) je okem dobře rozpoznatelná. Na tomto místě dodejme, že samičí
květ (nepřesně nazývaný marihuana) z odrůd konopí, které jsou (nejen) ve
výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) používány v CBD programu jsou
rovněž plné pryskyřice, nemají však - nebo zcela minimálně – pro kuřáky tzv.
marihuany žádoucí omamné účinky, ale jsou velice vhodné pro léčbu epilepsie,
schizofrenie a celé řady dalších onemocnění.
9.
Tvrzení, že kanabinoid THC je zakázaná látka dle přílohy
zákona o návykových látkách, je značně zavádějí a účelově zkreslené. Každé
konopí (tisíce genetik) - kromě jedné jihoafrické odrůdy - obsahuje větší či menší obsah léčivého
kanabinoidu THC (viz lékopis, zavedení SUKLem v roce 2008 pod názvem
Dronabinol).
10.
Spekulace daná obviněním, že každý čtenář musí použít
v daných recepturách necertifikované odrůdy konopí nezavedené
v odrůdových knihách EU (tradičně nazývané technickým konopím), trpí
rovněž důkazní nouzí. Stejně jako není důkazu pro tvrzení uvedené v obvinění,
že došlo k porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem, kdy objektem
tohoto přečinu je zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením
vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s OPL. Toto tvrzení nemá
rovněž žádnou oporu v důkazech a je především naprostým logickým
nesmyslem. V tomto kontextu by mohl být obviněn prodejce kuchyňského
nádobí, protože nádobí může sloužit k realizaci receptur dle předmětné
knihy, čímž by v logice obvinění došlo k ohrožení společnosti z nekontrolovatelného
nakládání s OPL.
Kardinální
pochybení obvinění z adiktologického hlediska
11.
Zatímco znalkyně ve
svém posudku dle textu obvinění hovoří o čtenáři jako o (potenciálním) uživateli
konopí, vlastní obvinění pracuje pouze s pojmem zneuživatel konopí a
zneužívání konopí. Šíření toxikomanie (čili drogové závislosti) je úmyslný
trestný čin podpory zneužívání (abúsu/nadužívání) OPL jako jednoho z mnoha
faktorů vzniku závislosti, nikoliv tedy prostého užívání OPL, což je zásadní a dramatický
rozdíl uvedený rovněž v Mezinárodní klasifikaci nemocí. Analogií nám může
být i pro laika patrný rozdíl pojmů užívání a zneužívání alkoholu.Vyvozovat
z pojmu užívat konopí nebo užívání konopí jeho zneužívání a ryze účelově
přeformulovávat pojem uživatel konopí na zneuživatel konopí a spekulovat, že
čtenář je zneuživatel konopí, je i s ohledem na níže uvedené ničím
nepodložená konstrukce bez jediného důkazu. Politiky, orgány veřejné moci a
bohužel i některými nevzdělanými lékaři a akademiky často tvrzený argument o negativních
následcích užití konopí (nejčastěji účelově prezentováno jako tzv. marihuana),
že jeho užití je vstupní branou k závislosti a přechodu na tvrdé drogy, je
ničím nepodloženým nesmyslem a opakovaně odborně zpochybněným faktem, viz např.
monografie Miovský, M. a kol., Konopí a konopné drogy, Grada, 2008.
12.
Tvrzení, že při
dodržení daných receptur dosáhne (zneuživatel) nejvyšších omamných účinků a
minimalizuje ztráty účinných látek neimplikuje žádnou trestnost skutku, je
naopak dokladem odborných znalostí autora a pochopitelným ekonomickým chováním
člověka minimalizovat ztráty. Touha člověka (ale i zvířat) měnit stavy vědomí
je dána ontogeneticky i fylogeneticky, viz např. šťastné malé děti na houpačce
nebo kolotoči. Na podrobnější seznámení odkažme na monografii Kalina, K. a
kol., Drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR, 2003.
13.
Dle obvinění lze jazykovým výkladem dovodit, že dané
recepty mohou vzbudit jistou touhu po vyzkoušení takovéhoto postupu a tyto
veřejně přístupné recepty tak zvyšují znalosti (občanů) a vytváří cestu ke
zneužívání návykových látek, „zvláště pak, když se tak děje populárně naučnou a
čtivou formou“. Pravděpodobně je tedy v obvinění zamýšleno, že blíže
neupřesněný jazykový výklad knihy je důkazem a formou blíže nespecifikovaného
dokazování pro doložení vzniku určité touhy, čili oslím můstkem vykonstruovaným
sváděním, podporováním či nabádáním ke zneužívání konopí, což je však odborně
neudržitelná mylná konstrukce. Znalkyně uvedla, že knihou autor seznamuje
čtenáře s užíváním konopí.
Zjednodušeně řečeno kniha v souladu s ústavně garantovanými
právy čtenáře informuje a vzdělává veřejnost. Motivace a rozhodování člověka je
komplexní soubor vědomých a nevědomých aktů a vlastní chování je určováno roky
utvářenými postoji. Vznik drogové závislosti je dle nejmodernějších teorií
multifaktoriální bio-psycho-socio-spirituální proces, kdy spolu jednotlivé
faktory kooperují a nelze je izolovat, anebo přehlížet, či naopak uvádět jako
jediný dominantní faktor. Jistě nelze popřít, že dané receptury mohou ve
čtenářích vzbudit touhu tyto recepty vyzkoušet, ostatně proto si čtenář
s největší pravděpodobností knihu koupí. Spekulovat však, že čtenářova knihou
vyvolaná touha mu zatemní mozek a bude konopí zneužívat nebo že snad vznikne
drogová závislost, je konstrukce odporující výše uvedené celosvětově sdílené
odborné teorii i praxi. Na podrobnější seznámení opětovně odkažme na monografii
Kalina, K. a kol., Drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR, 2003.
14.
Zcela zásadním odborným pochybením obvinění je vytváření
iluze o vzniku toxikomanie a jejím šíření prostřednictvím konopí. Dle mnoha
vědeckých studií v zahraničí i České republice je doloženo, že potenciál
vzniku závisti (toxikomanie) je u konopných drog nižší než u kávy, naposledy
např. Miovský, M., Popov, P., Dvořáček, J., Konopné drogy z hlediska rizika
závislosti, Revue české lékařské akademie, roč. 8, 2012. Pro laika, který se nechce pouštět do studia
odborné literatury, uveďme jednoduchý a snadno pochopitelný příklad. Konopné
drogy v průběhu jednoho roku opakovaně užívají stovky tisíc občanů ČR.
Nejvíce pak lidé ve věkové skupině 20 – 29 let (53% populace), nejméně pak ve
věkové skupině nad 60 let (3% populace), v populačním průměru pak jde o
26%. Podle údajů z roku 2011 jen 1350 občanů vyhledá ambulantní
poradenství a léčbu (zpravidla to jsou rodiče s dítětem
v teenagerském věku), hospitalizováno bylo z důvodů spojených
s konopnými drogami 185 občanů, viz Výroční zpráva o stavu ve věcech drog
v ČR v roce 2011, Úřad vlády, 2012. Toto tvrdá
epidemiologická data jednoznačně ukazují, že míra rizika konopných dog jsou
neporovnatelná s ostatními OPL. Mýtus
o škodlivosti konopí nebo spíše tzv. marihuany je díky dlouhodobé propagandě ve
společnosti široce zakořeněn. Odkažme na Google s vyhledáním Marihuana –
Mýty a fakta. Autoři knihy Marihuana – mýty a fakta (Marihuana
Myths, Marihuana Facts, Lynn Zimmerová a John P. Morgan) vydané výzkumným
ústavem The Lindesmith Center v roce 1997, systematicky a důkladně
probrali jeden mýtus za druhým a vysvětlili jejich mylnost ve světle vědeckých
výzkumů. Populární formou podaný vědecký přehled ukazuje, že užívání marihuany sice
může být také škodlivé, ale zdaleka ne tolik, jak škodlivé jsou falešné mýty,
které marihuanu obklopují.
Právní rozbor
netrestnosti skutku obviněného
15.
Autor knihy doporučuje perorální užívání konopí. Odkazuje
na toxický charakter zplodin vznikajících při kouření. Přímo v úvodu knihy
na straně 5 je pak uvedena motivace autora k vydání knihy. Úvod je stejný
již od roku 1973, kdy byla kniha prvně vydána a je dodnes v běžné
distribuci zejména v Americe a Evropě. Text úvodu napovídá o odpovědném
přístupu autora k danému tématu a dokládá jeho povědomí o snížení
případných – dodejme zpravidla bagatelních - rizik. Jak znalkyně uvedla, autor
knihy populární osvětovou formou před vlastními recepturami nejprve seznamuje
čtenáře s chemickými a fyzikálními vlastnosti konopí, způsobem jakým je
vstřebáváno trávicím traktem a v jakých látkách jsou účinné látky konopí
rozpouštěny. Stručně řečeno, autor se snaží minimalizovat případná rizika,
vzdělává čtenáře a přistupuje k dané věci odpovědně (západními zeměmi
uznávaný přístup harm reduction). Na dané jednání se tak bezvýhradně vztahuje
pojem minimalizace rizik, které zákonodárce z trestného činu šíření
toxikomanie vyloučil. V důvodové zprávě k trestnímu zákoníku k §
šíření toxikomanie je uvedeno: „Smyslem tohoto ustanovení není postihnout
jednání, které je vykonáváno se záměrem zmírnit negativní psychické, zdravotní
a sociální dopady zneužívání návykových látek na jejich uživatele. To
odpovídá Národní strategii protidrogové politiky, která stanoví jako jeden z
dlouhodobých cílů snížení negativních sociálních a zdravotních dopadů a
poškození způsobovaných užíváním drog snížit s tím spojené společenské
náklady.“
16.
Zásadním právním argumentem netrestnosti skutku obviněného
je však samotná legalita zacházení občanů s konopím, která absolutně vylučuje
trestnost skutku obviněného dle ustanovení šíření toxikomanie. Do zahájení
platnosti zákona konopí do lékáren od 1.4.2013 bylo získávání, skladování,
zpracování a distribuce konopí bez omezení obsahu THC v rostlině konopí a
bez nutnosti hlášení zacházení s konopím úřadům povoleno fyzickým a
právnickým osobám k účelům pokusnickým a průmyslovým. Pokud bychom
pominuli průmyslově vyráběné produkty dle receptur uvedených v knize a
spíše se zaměřili na individuální zpracování čtenářem, pak lze na dané
jednání, kdy lidé pokusnicky zkouší, zda
je či není daná receptura vhodná, chuťově lahodná a účinná, daný § 5,odst. 5 zákona
o návykových látkách plně vztáhnout. Tím však nelze vylučovat, že čtenáři mohli
pokusnicky zkoušet připravovat receptury s registrovanými odrůdami konopí s obsahem
(dle EU) do 0,2 % THC, tímto dokazováním se však nikdo nezabýval. Od 1.4.2013
pak bylo ustanovení § 5,odst. 5 zákona o
návykových látkách novelizováno zákonem č. 50/2013 Sb. na obsah THC
v konopí do 0,3% THC. Teprve s platností novelizace zákona o
návykových látkách zákonem č. 273/2013 Sb. od 1.1. 2014, čili po druhém vydání
knihy, bylo pokusnictví z § 5, odst. 5 zákona o návykových látkách vypuštěno. Námitka,
že čtenáři druhého vydání knihy po 1.4.2013 museli být zákaznici černého trhu
s tzv.marihuanou a mohli si tak uškodit, se neopírá o žádný důkaz a naopak
svaluje vinu na toho, kdo k dané věci přistupoval odpovědně a
kvalifikovaně čtenáře poučil. Dodejme však, že i tak lze účinně napadnout
novelizaci zacházení s konopím v ustanovení § 5, odst. 5 zákonem č.
50/2013 Sb. snižující obsah THC v konopí na 0,3% THC. Dle novelizace
zákona o návykových látkách nenotifikovaným zákonem (viz níže – kardinální
pochybení) č. 50/2013 Sb. byl v rozporu mezinárodními závazky (viz
rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C‑137/09 - Josemans, bod 36 rozsudku) nově
ustanoven § 24 b, který de iure i de facto zakazuje, resp. nezákonně velice omezuje
výzkum a poskytování jiných léčebných produktů z konopí než je Cannabis
flos – květ samičí odrůdy konopí (např. mast, spray, čípky, elektronické
cigarety s extraktem apod.) a přikazuje licencovanému pěstiteli odevzdat
Cannabis flos ve složení dle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 221/2013
Sb. - monopolizující pouze 4 genetiky konopí holandské firmy Bedrocan - Státnímu
ústavu pro kontrolu léčiv, což je další porušení mezinárodních závazků a zákonů
České republiky. Vzhledem k tomu, že dnešní lékárny již nejsou přípravnami
léčiv z bylin jako v minulosti, je pak kniha, za kterou je jednatel XX
viněn, pravděpodobně jedinou tištěnou knihou, která ve svém závěru díky počinu
redakční rady XX uvedla další léčebné produkty konopí jako je mast, tinktura a
balzám. Kvalita těchto receptur by rozhodně šla vylepšit, ale i tak je to
společensky prospěšný počin. Lékařem uznaní bohatí nemocní, kteří si díky
nezměrné šlechetnosti České republiky v lékárně koupí Cannabis flos za cca
300 Kč/gram, si pak mohou ke své radosti
sami doma vyrobit silnou a účinnou konopnou mast z cca 10 – 20 gramů Cannabis flos
pro objem 100 ml. hmoty, která zachrání končetiny diabetika před amputací,
dle UZIS více než 10 tisíc amputací ročně (nejvhodnější odrůdou ze 4
ministerstvem zdravotnictví povolených je žádat diabeticky nemocným u nějakého
bohatého onkologicky nemocného, kterému může být dle vyhlášky č. 221/2013 Sb.
předepsána, odrůdu s poměrem 12:1 THC:CBD). Dodejme, že pokud by si občané
dle bodu 17 níže vypěstovali konopí sami dle doporučených odrůd konopí na dané
onemocnění, cena např. takto silné výše uvedené konopné masti by byla při
domácím zpracování možná až 100 násobně levnější. Že smyslem a cílem zákona č.
50/2013 Sb. (konopí do lékáren) nebylo pomoci občanům, ale ochránit vysoké ceny
marihuany na černém trhu, je soudnému člověku zřejmé a (nejen) předseda správní
rady mezinárodní nevládní organizace Cannabis is The Cure, z.s. na toto nebezpečí
upozorňoval veřejně již od roku 2008, kdy bylo judikátem Nejvyššího soudu České
republiky ze dne 30.1.2008 č.j. 3 Tdo 52/2008 (viz Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) uznáno právo člověka pěstovat a zacházet
s konopím bez omezení obsahu THC bez povolení úřadů ke své úzdravě a úzdravě
druhého člověka. Bohužel Česká republika tohoto judikátu vůbec nedbala a nedbá a
stále nezákonně kriminalizuje občany s presumpcí viny jako nějaké pašeráky
drog a dokonce v hrubém rozporu s uvedeným judikátem přijala trestní
zákoník s účinností od 1.1.2010, který rovněž v rozporu
s ustanovením § 29 zákona o návykových látkách poprvé do českého právního
řádu v § 285 nově ustanovil trestnost pěstování konopí. Je velmi smutným faktem
vědět, že důchodkyně, která byla judikátem nejvyššího soudu v roce 2008 za
úspěšnou léčbu konopím (rakovina, bércové vředy) v plném rozsahu viny a trestu
osvobozena, byla v roce 2011
a 2012 opakovaně exekutivou České republiky žalována u
okresního a krajského soudu a v roce 2012 spáchala sebevraždu. Čest její
památce, jmenovala se Mária Brodská.
17.
Pokud by snad bylo exekutivou České republiky namítáno, že
nešlo legálně konopí získat k zacházení ke kulinářskému zpracování či
zpracování na jiné léčebné produkty dodané do knihy vydavatelstvím XX a bylo
odkazováno na fakt, že pěstování konopí s obsahem nad 0,3 % THC bylo pro
nevyvolené čtenáře druhého vydání knihy dle §§ 24 odst. 1, 24 písmeno a) a 24
písmeno b) zákona o návykových látkách v platném znění zakázáno pěstovat
v souladu trestním zákoníkem dle § 285, nebo snad bylo odkazováno na
právně vadné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 8
Tdo 1231/2011 (viz vyhledavač www.nsoud.cz.) a Ústavního soudu ČR č.j.
II. ÚS 664/12 (viz vyhledavač http://nalus.usoud.cz), ve kterých
bylo vědomě mylně tvrzeno, že pěstování konopí je celosvětově zakázané, odkažme
na ustanovení § 29 zákona o návykových látkách. Dle novelizace zákona o
návykových látkách zákonem č. 362/2004 Sb. bylo a je po vstupu České republiky
od Evropské unie od 20.5.2004 fyzickým a právnickým osobám povoleno pěstování
konopí bez omezení obsahu THC v konopí do 100m2/osobu a bez povinnosti
hlášení úřadům. Pěstování nad 100 m2/osobu podléhá ohlašovací povinnosti
celnímu úřadu a celním úřadem je v praxi vyžadováno hlášení pěstování pouze
certifikovaných odrůd konopí uvedených v odrůdových knihách EU, toto
jednání však odporuje mezinárodním závazkům České republiky, viz rozsudek
Soudního dvora Evropské unie C 59/11 (Association
Kokopelli proti Graines Baumaux SAS) Vazba a vzájemný příčinný vztah zacházení a pěstování konopí dle §§ 5,
odst. 5 a
29 zákona o návykových látkách (nejen do 100m2/osobu bez hlášení) lze ověřit
z řady důvodových zpráv a je odkazováno na gestora zákona o návykových
látkách, kterým je ministerstvo zdravotnictví.
18.
Pokud by snad exekutiva České republiky či dokonce
ústavním soudem zastoupená Česká republika bez důkazu trvala na tom, že vydáním
knihy obviněný směřoval čtenáře knihy na černý trh a tito pak museli býti
zákazníci černého trhu s tzv. marihuanou či hašišem a nemohli si konopí
vypěstovat sami a byl rozporován § 29 zákona o návykových látkách a bylo v rozporu
s výše uvedeným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci práva fyzických
a právnických osob pěstovat neregistrované odrůdy rostlin tvrzeno, že občané
mohou pěstovat pouze certifikované odrůdy konopí uvedené v odrůdových
knihách, které by neměly překročit obsah nad 0,3 % THC, uveďme následující. Po
vstupu České republiky do Evropské unie dne 1.5.2004 a novelizaci zákona o
návykových látkách v § 29 s platností od 20.5.2004 byla Česká republika
s ohledem na mezinárodní závazky vyplývající z přístupové smlouvy
k EU povinna měřit obsah THC v konopí dle právně závazné evropské
metodiky. Druhá drobná aktualizace dané evropské metodiky proběhla v roce 2009 a je uvedena v příloze
č.1 Nařízení ES č. 1122/2009. Tato metodika lze velmi
stručně shrnout do postupu, kdy odpovědný licencovaný orgán (v ČR bohužel pouze
policie) měří obsah THC v konopí z nejméně 30 cm vysokého vrcholíku ze 60
rostlin mimo kraje pěstitební plochy a konopí musí být sklizené k měření
nejpozději 10 den od zahájení tvorby semene! Jinak by totiž nebylo možné
vypěstovat žádné konopí, neboť by byl v EU uznaný limit obsahu výše dané měřené
veličiny konopí vždy nad 0,2% THC. Tuto metodiku však Česká republika ignoruje
používat a postupuje v měření obsahu THC bez jakéhokoliv právně závazného předpisu,
zpravidla pak postupuje dle Kriminalistickým ústavem Policie ČR doporučeného
pracovního postupu, který je však v hrubém rozporu s evropskou
metodikou i zákonem o návykových látkách jak co do určení a objemu měřené
hmoty, tak co do limitu časové lhůty pro její měření. Tímto jednáním (míněn nezávazný
pracovní postup KÚPČR) se však bez opory v zákoně navyšuje (nebo naopak
účelově snižuje) obsah limitu THC a policie a justice dle své libovůle
kriminalizuje občany s odkazem na trestní zákoník (nejčastěji §§ 283 –
285). Exekutiva České republiky a dokonce i Česká republika zcela ignoruje, viz
rozhodnutí ústavního soudu č.j. IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS
289/14 uvedená na http://nalus.usoud.cz, tento postup policie, státních
zastupitelství a justice hrubě odporující čl. 39 Listiny základních práv a
svobod napadnout a žádat jednat v souladu se zákonem a mezinárodními
závazky. Česká republika přitom odkazuje na ustanovení zákona o návykových
látkách, které v § 2 definuje různé OPL včetně konopí, avšak právně nezávazný
pracovní postup KÚPČR (měřit obsah THC v konopí pouze z pár gramů
usušeného vrcholíku bez stonků a semen) odporuje všem třem zcela odlišným
definicím konopí dle znění zákona návykových látkách. V ZoNL je uvedeno, že
konopím se rozumí 1. kvetoucí vrcholík, 2. plodonosný vrcholík a 3. celá
nadzemní část rostliny konopí. Rozdíly v obsahu THC dle těchto tří
odlišných definic mohou být u té samé rostliny až 100 násobné, v každém
případě ani jedna z těchto tří definic není v souladu
s nezávazným pracovním postupem KÚPČR. Aby Babylon jazyků právního řádu
České republiky ve věci konopí byl osvětlen zcela úplně, dodejme, že
zákonodárci dali v § 289 trestního zákoníku pravomoc Vládě ČR určit co je tzv.
větší než malé množství drogy a mj. též to, co se rozumí rostlinou konopí.
Vláda pak s účinností od 1.1.2010 v příloze č. 1.A.1. nařízení vlády
č. 455/2009 Sb. určila, že konopím se
rozumí celý objem rostliny konopí včetně kořene. Nařízení vlády bylo na
konci roku 2011 novelizováno s účinností od roku 2012 o definici konopí
odpovídající nezávaznému doporučenému pracovnímu postupu měření obsahu THC
v konopí dle KÚPČR. Uvedené ustanovení § 289 trestního zákoníku, a tedy i
trestním právem popsanou definici konopí, zrušil v roce 2013
s účinností od srpna 2013 nálezem ústavní soud (viz Pl. ÚS 13/12) pro porušení čl. 39 Listiny
základních lidských práv a svobod. Přestože bylo výše doloženo, jaké dramatické
legislativní změny v definicích konopí proběhly od 1.5.2004 do dnešního
dne, policie dokonce veřejně uvádí (na žádost o informace předsedy správní rady
Cannabis is The Cure,z.s.), že ji žádné legislativní změny nezajímají, viz
Google a zadání Metodika měření THC – Policie České republiky. K výše
uvedené právní argumentaci netrestnosti skutku obviněného je v příloze doložena
toxikologicko právní analýza k pěstování a zacházení s konopím a
měřením obsahu THC v konopí provedená soudním znalcem doc. RNDr. Petrem
Ondrou, CSc., která dokládá nezákonný postup policie schvalovaný však všemi
dozorujícími orgány až po Nejvyšší státní zastupitelství ČR, Ústavní soud České
republiky a konaný policií opakovaně bez jakéhokoliv zájmu vlády a zákonodárců
České republiky.
19.
Obviněný se ocitl a ocitá v právně naprosto
neprůhledném a nepředvídatelném právním prostředí plném středověkých předsudků,
korupce a popírání samotných podstat ústavnosti, což ovšem odporuje řadě
rozhodnutí Ústavního soudu České republiky na právní jistotu občanů, svobodu
podnikání, soukromý život a řadě dalších ústavně garantovaných práv. Obviněním
jsou doložena popření základních principů demokratické země exekutivními orgány
České republiky. Doložme proto hlubší prameny
korupce ve věci konopí. Z řady veřejných dokumentů (např. Výroční zprávy
ve věcech drog Úřadu vlády ČR) lze doložit důkaz, že po vyhlášení nezákonného
xenofóbního populistického prohlášení tehdejšího předsedy vládnoucí KDU-ČSL a
předsedy rozpočtového výboru a pozdějšího zakladatele vládnoucí TOP 09 a ministra financí
s nejvyšším schodkem na státním dluhu za dobu vládnutí v dějinách
novodobé ČR „Lidovci vyhlašují válku drogám“, které bylo v roce 2004 kouřovou
clonou k právě schválené novelizaci § 29 zákona o návykových látkách, se
stala Česká republika jedním z největších evropských producentů a
distributorů tzv. marihuany (viz blíže šéfredaktor časopisu Závislost a my Ing.
Jiří Vacek, viz Google: Úloha šílenství v dějinách, Reflex 20/2005 - 19.05.2005).
K tomu s odkazem na legislativní korupci ve věci (nejen) novelizace
zákona o návykových látkách zákonem č.
50/2013 Sb. konopí do lékáren a „notifikované“ novely zákona o návykových
látkách zákonem č. 273/2013 Sb. z dílny TOP 09 dále doložme důkaz, že výše
uvedeným jednáním Česká republika vědomě spáchala a stále páchá obrovské škody
na rozpočtu Společenství (EU) a České republiky, rozpočetech soukromých
fyzických a právnických osob a především pak svým nezákonným cynickým jednáním způsobuje
zejména občanům České a Slovenské republiky zločiny proti lidskosti dle § 401
trestního zákoníku. Česká republika tak vědomě porušuje čl. 2 a 3 Úmluvy o lidských právech
(právo na život a zákaz mučení)a řadu dalších čl. Úmluvy včetně samotné
preambule Úmluvy OSN od drogách z roku 1961 a řady dalších úmluv
OSN. Důkazy o justičně – exekutivně – legislativní korupci ve věci konopí
v České republice jsou uvedeny na
stránkách 7 stížností předsedy správní rady Cannabis is The Cure, z.s. pro
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburgu na http://echr-coe-int.blogspot.cz/ (v angličtině).
Zásadní stručná charakteristika dané justiční korupce signovaná místopředsedou
odborné společnosti Konopí je lék MUDr. Alešem Skřivánkem, PhD. z Olomouce
pak byla dne 7.8.2014 předána na podatelně ministerstva spravedlnosti a
současně také podatelně Sněmovny Parlamentu České republiky poslankyni a
ministryni spravedlnosti JUDr. Heleně Válkové, CSc. k posouzení a byla
doplněna o dar CD Cannabis blues od onkologicky nemocných ve výzkumu Cannabis
is The Cure (Konopí je lék). CD Cannabis blues bylo vydané k Mezinárodnímu dni podpory obětem
násilí a mučení 26.6.2014 a datu podání 7 stížnosti Evropskému soudu pro
lidská práva a návrhu na přeregistraci stanov Cannabis is The Cure, z.s. pro
právní spory s Českou republikou mimo území České republiky. Podnět ze dne
7.8.2014 k uplatnění vrcholových rozhodnutí ministra spravedlnosti a Vlády
České republiky pro poslankyni a ministryni spravedlnosti je uveden zde http://helena-valkova.blogspot.cz
20.
Shrnutí dle českého práva: Tvrzení uvedené v obvinění, že mezi jednáním obviněného a následkem
posuzovaným dle předmětného ustanovení trestního zákoníku je dán příčinný vztah
a právní kvalifikace je dle textu obvinění provedena kvalifikovaně, je výstižná
a odpovídající důkaznímu stavu, je z adiktologického i právního hlediska naprosto
mylné a ryze účelově kriminalizující tvrzení, které se neopírá o jeden jediný
důkaz. Obviněný má právo žádat uhradit všechny škody a náklady, které mu
s trestním řízením vznikly.
Kardinální
právní pochybení obvinění a žádost o
položení předběžné otázky SDEU
21.
Právní kvalifikace
jednání uvedená v obvinění se opírá o tři další spolu souvislá ustanovení
trestního zákoníku týkající se nedovolené výroby a distribuce konopí a jeho
produktů, nedovoleného držení konopí a jeho produktů a na to se vážícího nedovoleného
pěstování konopí (§§ 283 – 285). Toto trestněprávně postižitelné jednání se
opírá o řadu dalších spolu souvislých níže uvedených ustanovení zákona o
návykových látkách týkající se pěstování, zacházení a distribuce konopí. Jak
bylo výše uvedeno, trestní definice konopí dle nařízení vlády byla nálezem
ústavního soudu ze dne 26.7.2013 zrušena až po druhém vydání knihy obviněným,
viz Pl. ÚS 13/12. Tzv. větší než malé
množství drogy (včetně konopí, resp. Cannabis flos - květ) uvedené
v odkazu na ústavním soudem zrušené ustanovení § 289 trestního zákoníku
s definičním pojmem konopí ve vládním nařízení, pak bylo – nikoliv však v pojmu
definičním vůči konopí – nahrazeno dne 13.3.2014 v hrubém rozporu (nejen) s ustanovením
§ 29 zákona o návykových látkách rozhodnutím trestního kolegia Nejvyššího soudu
ČR č.j. Tpjn 301/2013, který ustanovil trestnost držení
pouhých 10 gr. konopného květu označovaného legislativně nezakotveným pojmem
marihuana.
22.
Dne 1.5.2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. V dané
době již bylo konopí a jeho produkty uznatelným farmaceutickým léčivem, viz
např. holandská firma Bedrocan, nebo anglická firma GB Pharmaceutical. Nebylo tedy de iure možné bránit jeho
poskytování k léčebným účelům, což je rovněž v souladu s právem řady
úmluv OSN, Evropy, EU i zákonů České republiky včetně zákonů ústavních (viz
rozsudek Soudního dvora EU C‑137/09, Josemans, bod 36).
23.
Konopí je samo o sobě ze své podstaty rovněž
farmaceutickým produktem (výrobkem). Podle řady signálů z výzkumů
z poslední doby má také syrové, neusušené a nedekarboxylované konopí včetně kořene vysoký léčebný potenciál
(o léčebné významu konopného kořene uváděl poznatky již Plinius, autor Naturalis historia). Nejen na léčiva,
ale i na celou řadu dalších výrobků (produktů) se vztahují normy EU, jejichž
cílem je primárně zamezit bariérám ve vzájemném obchodním styku v rámci EU
a současně tyto normy žádají sladit technické požadavky kladené na výrobky dle
Směrnice 98/34/ES. Technické požadavky na konopí (tzn. produkt/výrobek) jsou
pak definovány v ustanoveních týkajících se pěstování, zacházení
(zpracování) a distribuce konopí bez omezení či s omezeným limitem obsahu léčivé
látky THC, a to jak z hlediska trestního práva (trestní zákoník a
předmětná vládní vyhláška), tak správního práva (zákon o návykových látkách a
zákon o léčivech). Např. legální konopí s vysokým obsahem kanabinoidu CBD
a nízkým a dle EU schváleným limitním obsahem THC do 0,2% THC jako je italská
odrůda Carmagnola (poměr kanabinoidů CBD : THC je cca 10:1) má unikátní léčivý
potenciál a poskytuje současně vysoce léčivý olej (viz lékopis, zavedeno SUKLem
v roce 2010) Současně je Carmagnola konopím s nejdelším vláknem. Avšak
Česká republika schvaluje měřit obsah THC v konopí nezákonnými normami bez
jakéhokoliv zakotvení v zákonu v rozporu s článkem 39
Listiny základních práv a svobod, že
trest může být udělován toliko na základě zákona! Požadavky EU kladené
oprávněně na výrobky však nebyly Českou republikou (například produkty dle
receptur knihy, za kterou je obviněný viněn) dle povinnosti Směrnice 98/34/ES
vůbec brány v zřetel a ignorovány již od novelizace § 29 zákona o návykových látkách dne 20.5.2004
(tj. po vstupu České republiky do EU), což lze doložit z veřejné databáze
TRIS, viz http://ec.europa.eu/enterprise/tris/.
24.
Jako technická ustanovení (a jiné požadavky na výrobky)
zákona o návykových látkách ve smyslu Směrnice 98/34/ES lze označit ustanovení
§ 5, odst. 5, § 8, § 15, písm. e), § 24 odst. 1, § 24 písm. a), 24 písm. b) a §
29 ZoNL v platném znění.
25.
Novelizace předmětných ustanovení zákona o návykových
látkách týkající se pěstování, zacházení a distribuce konopí od vstupu ČR do EU
dne 1.5.2014 byly následující:
·
zacházení
a distribuce konopí bez povolení úřadů dle § 5, odst. 5 novelizováno zákony č.
50/2013 a 273/2013 Sb.,
·
zacházení
a distribuce konopí s povolením úřadů dle § 8 novelizováno zákony č.
362/2004, 74/2006, 124/2008, 141/2009 a 273/2013 Sb.,
·
speciální
zacházení s konopím s povolením úřadů dle § 15 písm.e) novelizováno
zákony č. 50/2013 a 273/2013 Sb.,
·
pěstování,
zpracování a distribuce konopí s povolením úřadů dle §§ 24 písm. a) a 24
odst. 1 a
§ 24 b) novelizováno zákony č. 50/2013 a 273/2013 Sb. ,
·
pěstování
konopí bez povolení úřadů do 100m2 osevní plochy/právnickou - fyzickou osobu
nebo nad 100m2/osobu s povolením úřadů dle § 29 novelizováno zákony č.
362/2004, 141/2009, 291/2009, 18/2012, 167/2012, 50/2013 a 273/2013 Sb.
26.
Nenotifikovaná právní norma je neúčinná - nevymahatelná
a obviněný neměl být obviněn. Doložme rozsudky Soudního dvora EU týkající se
nenotifikace technického předpisu a jiného požadavku na výrobky dle povinnosti
směrnice 98/34/ES: C -194/ 94 (CIA Security Internatinoinal SA vs. Signalson
SA, Securitel SPRL) a C-390/99 (Canal Satélite Digital). Soudní dvůr EU
nenotifikaci směrnice 98/34/ES aplikoval i v trestních věcech jako je C‑267/03
(Lindberg) nebo C-20/05 (Schwibbert).
27.
Dodejme, že ani přes opakovaná varování prezidenta,
premiéra, vlády, ministerstev a poslanců s důkazy o škodách vzešlých
(nejen) České republice a jeho občanům nezákonnými populistickými prohlášeními
politiků ve věcech drog a především působené prohibičními zákony dotčenými
v zastoupení předsedy správní rady Cannabis is The Cure, z.s. od r. 2004 a se zveřejněním
výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) v roce 2008 a od roku 2010
specificky pak ke Směrnici 98/34/ES, ani přes varování poradního a rešeršního
orgánu Parlamentu ČR Parlamentního institutu v březnu 2012 (tisk č.0590P),
nebyla ani novelizace zákona o návykových látkách a zákona o léčivech
notifikována dle povinnosti Směrnice 98/34/ES tolik „sledovaným“ zákonem konopí
do lékáren č. 50/2013 Sb. s podpisem prezidenta Václava Amnestie Klause.
28.
Dodejme rovněž, že novelou zákona o návykových látkách zákonem
č. 273/2013 Sb. s platností od 1.9.2013, resp. od 1.1.2014 (ministerstvo
zdravotnictví uvádí dvě rozličná data, obě jsou však po datu druhého vydání knihy,
na základě které je vzneseno obvinění) byl zákon o návykových látkách
notifikován dle povinnosti Směrnice 98/34/ES, číslo notifikace ověřitelné
v databázi TRIS je 2012/0329/CZ.
Dodejme však, že tato notifikace vykazuje celou řadu právních vad i vůči meritu
věci týkající se obviněného, neboť
s největší pravděpodobností (ministerstvo zdravotnictví odmítá již
více než půl roku i přes příkaz ministra ze dne 6.6.2014 pod č.j. MZDR
27796/2014-2/PRO vydat informace) nebyly notifikovány ustanovení týkající se
pěstování, zacházení a distribuce konopí a současně se text novelizace zákona o
návykových látkách zákonem č. 273/2013 Sb. zaslaný k notifikaci dramaticky
lišil od znění přijatého Parlamentem ČR, což je porušení čl. 8 Směrnice
98/34/ES a zákon o návykových látkách je pravděpodobně dosud stále
neúčinný-nevymahatelný.
29.
Z výše
uvedeného lze vyvodit závěr, že zákon o návykových látkách, zákon o léčivech a
trestní zákoník s předmětnými ustanoveními týkajícími se ustanovení s povahou
technického předpisu, tedy pěstování, zpracování a distribuce konopí s limitem
a bez limitu obsahu THC nebyl v době skutku, za který je obviněný viněn,
notifikován dle práva Společenství.
30.
V odkazu na právo občanů
Evropské unie dané článkem 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a doložené
rovněž nálezem
Ústavního soudu České republiky č.j. II ÚS 1009/08 (ze dne 08.01.2009 ve věci
Pfizer, body 22 a
30) je obviněnému zcela zásadně doporučeno položit soudu žádost, aby
prostřednictvím k tomu oprávněného Nejvyššího soudu ČR položil předběžnou
otázku Soudnímu dvoru Evropské unie, jejíž text je uveden v závěru.
31.Obviněnému je
doporučeno, aby v řízení odkázal na konkrétní ustanovení bodů 22 a 30 nálezu ústavního soudu
č.j. II ÚS 1009/08 a uvedl je touto právní větou ústavního soudu: „Podle čl. 267 odst. 1 Smlouvy o fungování
Evropské unie (dále jen "SFEU") má Soudní dvůr Evropské unie
("SD EU") pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu Smluv a platnosti či výkladu aktů
přijatých orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie. Vyvstane-li taková otázka
při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout
opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud podle odst. 3
téhož ustanovení povinen obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie. Otázkou, zda
a za jakých podmínek může být nepoložení předběžné otázky SDEU považováno za
porušení ústavně garantovaných práv jednotlivce, se již
Ústavní soud zabýval ve svých dřívějších nálezech. V nich pak Ústavní soud dospěl k závěru,
že postup obecného soudu, který jako soud poslední instance aplikující normy
unijního práva zcela opomněl zkoumat, zda by neměl vznést předběžnou otázku k
SDEU a její nepoložení řádně neodůvodnil, je postupem svévolným, který porušuje
pravidla spravedlivého procesu. Jinými slovy, o porušení práva na spravedlivý
proces půjde tehdy, kdy soud vůbec nevezme v potaz pro něj závaznou existenci kogentní úpravy obsažené v čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie.“
32.
Bod 22 nálezu Ústavního soudu České republiky č.j. II ÚS
1009/08 ze dne 08.01.2009 ve věci Pfizer: „Ústavní soud uvádí, že za výkon
svévole považuje i takové jednání soudu poslední instance aplikujícího normy
komunitárního práva, které zcela opomene položit si otázku, zda by měl soud
vznést předběžnou otázku k ESD, a její nepoložení řádně neodůvodní včetně posouzení výjimek, které
vypracoval ve své judikatuře ESD. Jinými slovy, jde o případ, kdy soud nebere vůbec v potaz pro něj závaznou existenci
kogentní úpravy obsažené v článku 234 Smlouvy o založení
Evropských společenství. Pouhý názor soudu, že výklad
daného problému považuje za zřejmý, nelze za řádné odůvodnění považovat;
zejména takové konstatování nestačí v situaci, kdy je
názoru soudu oponováno účastníkem řízení. Nedostatečné je rovněž to odůvodnění,
které řádně nevysvětlí, jak a proč zvolené řešení konvenuje účelu komunitární
právní normy. Jde i o případ, kdy soud opomenul vyložit kogentní normu
obsaženou v čl. 234 Smlouvy o založení Evropských
společenství, a tak odpírá konkrétním účastníkům právo na zákonného soudce
garantované čl. 38 odst. 1 Listiny.“ Bod 30 nálezu Ústavního soudu
České republiky č.j. II ÚS 1009/08 (ze dne 08.01.2009 ve věci Pfizer: „Protože
má stěžovatel právo na vyčerpání všech prostředků, které
právní řád k ochraně jeho práva předvídá, dopustil se NSS jako soud poslední
instance porušení práva na zákonného soudce, které je garantováno čl. 38 odst.
1 Listiny, když se svévolně (tj. v rozporu s čl. 2 odst.
3 Ústavy České republiky ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny) neobrátil na ESD s
předběžnou otázkou ohledně stěžovatelova účastenství v
daném řízení. NSS také nevysvětlil a neodůvodnil s ohledem na existenci
kogentní úpravy obsažené v článku 234 Smlouvy o založení
Evropských společenství, proč je výklad příslušných norem
komunitárního práva zcela zřejmý a proč zvolené řešení spočívající v nepřiznání účastenství v registračním
řízení konvenuje účelu komunitární normy.“
33. Znění textu předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie (po
uvedení popisu rozhodných skutečností):http://cannabis-is-the-cure.blogspot.cz/
Tento
výše uvedený posudek a právní analýza podléhá autorskému právu Dušana Dvořáka, MMCA, nar. 12.1. 1962 v Olomouci, zakladatel,
mecenáš a investor mezinárodního právního, přírodovědného a národohospodářského
výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék), právně zastoupeného Cannabis is
The Cure, z.s., Tylova 963/2, CZ 779 00 Olomouc, tzn. právního zástupce členů
asociace Open Royal Academy. Který jej dává občanů ČR k dispozici v nerovném boji se státem organizovaným zločinem na vlatních občanech. Pokud Podpoříte na výše uvedené konto výzkum a kvalitní advokátní zastoupení, děkujeme převelice.
Nabídka pro
XX pro třetí vydání knihy pod názvem Konopná kuchařka
/oceněno
Evropským soudem pro lidská práva, Evropskou komisí a Českou republikou/
·
Cannabisterapeutické
pochutiny a recepty Dušana Dvořáka – daný posudek včetně přílohy
·
Kulinářské
pochutiny Adama Gottlieba dle knihy Vaříme s konopím
·
Klíčové
poznatky a receptury z výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) –
dodám (stručné, max. 10 stran)
·
Klíčové
poznatky pro vědecký výzkum – dodám
(stručné, max. 10 str.)
Ke knize budou připojena semena odrůdy konopí
Carmagnola a útlá skládací brožura z formátu listu A2 Jak pěstovat konopí
v roce 2015 – dodám
Ke knize může být připojeno DVD
CannabisTherapy obsahující CD Cannabis blues od onkologicky nemocných hudebníků
z výzkumu Konopí je lék, hudební videoklip z benefičního koncertu
Konopí je lék (viz You Tube) a dokument Konopné pašije (viz You Tube) - prává mám
Přílohu
posudku tvoří toxikologicko - právní analýza nezákonného měření obsahu THC v konopí Policií
České republiky od soudního znalce v oboru toxikologie, čestného člena
odborné společnosti Konopí je lék doc. RNDr. Petra Ondry, CSc. z Ústavu
soudního lékařství Fakultní nemocnice v Olomouci ze dne 29.dubna 2013,
kterou Česká republika ignorovala:
Upozornění na justiční korupci ve věci Cannabis u Evropského soudu pro lidská práva
Prezident Evropského soudu
pro lidská práva ve Štrasburku
Dean Spielmann
&
Ministryně spravedlnosti
České republiky a poslankyně
Helena Válková
&
Velvyslanec ČR při Radě Evropy
Tomáš Boček
Věc: Upozornění prezidentu
Evropského soudu pro lidská práva (dále jen Soud) na korupční jednání soudce Evropského
soudu pro lidská práva ve Štrasburku E. Kürise ve věci Cannabis a prosazení 3
níže uvedených požadavků. Žádost prezidentovi Soudu, ministryni spravedlnosti ČR
a velvyslanci ČR při Radě Evropy o podporu při prosazení aplikace revokace níže
uvedených rozhodnutí Soudu dle čl. 31 a článku 41, bod 5 Jednacího řádu Soudu a prosazení čl. 39
Jednacího řádu soudu.
Vážený pane
prezidente, vážená paní ministryně, vážený pane velvyslanče.
Před měsícem podal Soudu pan
velvyslanec Tomáš Boček pod č.j. 1128/2014 stížnost právního zástupce
právnických a fyzických osob podílejících se na mezinárodním výzkumu Konopí je
lék (Cannabis is The Cure) na jednání soudce E. Kürise, který dne 6.2.2014 bez
řádného zdůvodnění s pouhým odkazem na čl. 34 a 35 Jednacího řádu Soudu zamítl rok a půl
projednávanou právní přípustnost stížnosti č.j. 66981/12 s doložením spáchaných zločinů
protilidskosti, nezákonného zákazu projednání věci u Soudního dvora EU a řady
dalších porušení Úmluvy o lidských právech Českou republikou. Stížnost napadala
rozhodnutí Ústavního soudu České republiky č.j.
II. ÚS 664/12, viz http://nalus.usoud.cz/ Stížnost Soudu je uvedena na http://echr-coe-int.blogspot.cz/ jako
první stížnost.
Dále samosoudce E. Küris v rozporu s doporučením
stěžovateli Soudu ze dne 9.1.2013 pod č.j. 1311/13 s týmž odkazem na čl. 34 a 35 Jednacího řádu Soudu pod
č.j. 79490/13 dne 6.2.2014 bez zdůvodnění zamítl Soudem čtvrt roku
projednávanou právní přípustnost dvou dalších napadených rozhodnutí Ústavního
soudu ČR IV.ÚS 4859/12 a II. ÚS 1311/13.
Dále dne 3.7.2014 pod č.j. 47921/14 i přes
doložení důkazů o hrubém porušení čl. 2 a 3
a řady dalších čl. Úmluvy o lidských právech Českou republikou
ve všech předchozích výše uvedených stížnostech zamítl aplikovat čl. 39
(předběžné opatření) k projednání čtvrtého napadeného rozhodnutí Ústavního
soudu II.ÚS 289/14 a současně napadeného rozhodnutí Trestního senátu Nejvyššího
soudu České republiky č.j. Tpjn 301/2013, viz http://cannainsider.eu/,
který v době legality pěstování Cannabis bez hlášení úřadům dle § 29 zákona o
návykových látkách (do 100 m2/osobu) a letité ignorance policie, státních
zastupitelství a soudů měřit obsah léčivé látky THC v Cannabis v souladu se
zákonem o návykových látkách anebo alespoň právně závaznou evropskou metodikou,
čímž policie navyšuje obsah THC až 100 násobně a kriminalizuje občany a při vědomí,
že policie dodnes nemá žádnou právně závaznou metodiku k měření obsahu THC v
Cannabis (porušení čl. 39 Listiny) dne 13.3. 2014 rozhodl, že držení 10 gr.
Cannabis flos je trestným činem. Soudu bylo opětovně doloženo, že se Česká
republika chystá výzkum Konopí je lék (Cannabis is The Cure) napadnout a spáchat
další zločiny proti lidskosti. Soudu bylo doloženo, že do této závažné trestné
činnosti s vědomím porušování mezinárodních závazků i zákonů České
republiky jsou zapojeni jak policejní prezidenti, soudci všech stupňů soudního
systému, tak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, viz důkazy na http://pavel-zeman.blogspot.cz/
Soudu přitom bylo rovněž doloženo, že všechna státní
zastupitelství zakazují prošetřit spáchané zločiny proti lidskosti a až 90%
úbytek váhy zkonfiskovaného Cannabis (nejen) z výzkumnické farmy v Ospělově
a rovněž tak nejvyšší státní zastupitelství odmítá nařídit policii aplikovat § 12,odst
2, 28 a
31, odst 1 trestního zákoníku a prosadit zavést registraci pěstitelů Cannabis do
100m2/osobu alespoň u obecních úřadů.
Dne 21.7.2014 obdržel právní zástupce napadeného rozhodnutí
Ústavního soudu České republiky ve věci Growshop
versus Česká republika č.j. III. ÚS 934/13 a rovněž napadeného rozhodnutí Trestního
senátu Nejvyššího soudu České republiky č.j. Tpjn 301/2013, rozhodnutí samosoudce E.Kürise ze
dne 9.7.2014,
který opět pouze s obecným poukazem na čl. 34
a 35 zamítl právní přípustnost uvedené stížnosti vedené
pod č.j. 41264/14, v níž bylo na důkazech doloženo, že ústavní soud své
rozhodnutí o údajném šíření toxikomanie stěžovatelem pomocí v growshopu
dostupné
literatury, poradenstvím a prodejem semen Cannabis neopřel o žádný důkaz
a
dokazovaní škodlivosti jednání, soudci ústavního soudu nebyli v nálezu
vůbec
jednotní, osobní, rodinný a sociální život stěžovatele byl zcela
zdevastován a
byla mu způsobena škoda přes 1
mil. Kč a žije v hmotné nouzi, aniž způsobil
komukoliv jakoukoliv škodu, právě naopak, choval se přesně v intencích
důvodové zprávy k paragrafu šíření toxikomanie a zamezoval prevenci škod
(harm reduction), stejně jako měl ze zákona povinnost řádně a pravdivě
informovat zákazníky growshopu.
Vážený
pane prezidente, vážená paní ministryně, vážený pane velvyslanče
Je zákonnou povinností soudů své
rozhodnutí řádně zdůvodnit, zvláště, když se občané domáhají zákonného
řešení u poslední soudní instance jako je Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku,
když jejich oprávněná práva vlastní stát porušil a jednal proti občanům jako organizovaná zločinecká skupina.
Jako adiktolog si velice dobře uvědomuji citlivost
tématu Cannabis, není však možné zavírat oči před spáchanými zločiny proti
lidskosti státními orgány a enormní justiční korupcí v dané věci páchanou nejen
v České republice, ale jak vidno výše, i Evropským soudem pro lidská práva.
Odkazuji Vás proto ve stručnosti na bod 2 stížnosti č.j. 47921/2014 uvedený na http://cannainsider.eu/. Daná stížnost je,
jak bylo sděleno po zákazu aplikace čl. 39 dne 16.7.2014, stále v řízení u
Soudu (byly k ní vyjímečně zaslány štítky s kódem č.j.) a dosud
nebyla jako předchozí stížnosti zamítnuta jako nepřípustná, když je stejně jako
výše uvedené stížnosti právně přípustná.
Žádám
Vás laskavě, abyste dle své kompetence a možností podpořil/-li
1)
Kárné
řízení se soudcem E.Kürisem
2)
Aplikaci
revokace všech výše uvedených napadených rozhodnutí Soudu
3) Projednání
stížnosti č.j. 47921/2014 dle čl. 39 Jednacího řádu Soudu, neboť bylo nejen
lékaři a soudními znalci doloženo porušení čl. 2 a 3 Úmluvy lidských právech Českou
republikou a zájem ČR páchat zločiny proti lidskostii nadále
V případě, že Vaše rozhodnutí neobdržím
do 14 dnů, budeme věc týkající se zkorumpovaného soudce E.Kürise řešit s Interpolem a patřičně medializovat
nejen v češtině a s ohledem na vložené investice (nejen) Evropanů a EU,
podáme rovněž podnět policejnímu orgánu OLAF.
Očekávám, že Česká republika urychleně přijme
naše oprávněné požadavky uvedené na http://www.konopijelek.cz/,
neboť ČR do 1.4.2013 povolovala bez jakéhokoliv schválení úřadů získávání,
zpracování a distribuci Cannabis bez omezení množství obsahu THC k účelům pokusnickým
a průmyslovým (viz nenotifikovaná změna §5, odst 5 zákona o návykových látkách
a od téhož dne občanům zakázané jiné produkty Cannabis než je Cannabis flos a zákaz tolik
potřebného výzkumu léčivých látek v Cannabis dle § 24 b zákona o návykových
látkách dle nenotifikovaného zákona č.50/2013 Sb. nazvaného orwellovsky jako
zákon konopí do lékáren). Jak je Soudu ze stížnosti č.j. 47921/2014 známo, tendr ČR z května t.r. je
určen pouze 100 bohatých občanů ČR, spíše však je určen pro ty, kteří
mají rádi omámení, neboť ČR je v tendru žádáno vykupovat pouze na THC
vysocepotentní (19%) avšak na hlavní léčivý kanabinoid CBD minimálně potentní
Cannabis flos, takže léčebné účinky Cannabis jsou ČR vědomě mimalizovány.
Děkuji za Váš zájem.
S úctou a očekáváním Vašeho rozhodnutí
Dušan Dvořák, vedoucí výzkumu Konopí je lék
(Cannabis is The Cure)
Dušan Dvořák je předsedou správní rady
mezinárodní nevládní organizace AK Diag Human Cannabis, IČ: 266 70 232,
která je jako člen mezinárodní asociace Open Royal Academy ze dne 6.1.2014
právním zástupcem právnických a fyzických osob podílejících se na mezinárodním
výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure). Dušan Dvořák, je rovněž právním
zástupcem stěžovatele v řízení u Evropského soudu pro lidská práva ve věci
Growshop versus Česká republika.
Telefon: + 420 774 723 261, email.
dusan.dvorak@konopijelek.cz
Doložme vztažné rozsudky Soudního dvora Evropské unie
1. Rozsudek C‑137/09 (Josemans) zakazující kriminalizovat výzkum a terapeutické využití Cannabis (bod 36 rozsudku)
2. Rozsudek C 59/11 (Association Kokopelli proti Graines Baumaux SAS) zákaz monopolu odrůdové banky s registrovanými odrůdami rostlin (SDEU povolil obchodovat, pěstovat a šlechtit necertifikované, křížené a původní odrůdy rostlin)
3. Rozsudky k nevymahatelnosti nenotifikovaných technických ustanovení dle povinnosti Směrnice 98/34/ES: C -194/ 94 (CIA Security Internatinoinal SA vs. Signalson SA, Securitel SPRL) a C-390/99 (Canal Satélite Digital), Soudní dvůr EU nenotifikaci směrnice 98/34/ES aplikoval i v trestních věcech jako je C‑267/03 (Lindberg) nebo C-20/05 (Schwibbert).
Doložme vztažné judikáty Nejvyššího a nálezy Ústavního soudu ČR
1. Domovní pohlídka a konfiskace majetku (např. pár vzorků z vrcholíku Cannabis) včetně majetků z nebytových prostor musí být předem schválena soudem: Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/09 z 8. června 2010
2. Pěstování a zpracování Cannabis k alternativní léčbě sebe a druhého není trestný čin: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 3 Tdo 52/2008 a právní rozklad - Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008
3. Pěstování Cannabis (nad 0,3% THC) není výroba drog: Usnesení Nejvyššího soudu 3 Tdo 687/2006 z 21. června 2006 a Nález Ústavního soudu II. ÚS 254/08 z 18. listopadu 2008
4. Povinnost soudu položit předběžnou otázku SDEU: Článek 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (viz nález ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30)
ČLÁNEK 34 (splněno vždy ve všech uvedených
stížnostech)
Individuální stížnosti
Soud může přijímat stížnosti každé fyzické osoby,
nevládní organizace nebo skupiny osob považujících se za poškozené v důsledku
porušení práv přiznaných Úmluvou a jejími protokoly jednou z Vysokých smluvních
stran. Vysoké smluvní strany se zavazují, že nebudou nijak bránit účinnému výkonu
tohoto práva.
ČLÁNEK 35 (splněno vždy ve
všech uvedených stížnostech)
Podmínky přijatelnosti
1.
Soud může posuzovat věc až po vyčerpání všech
vnitrostátních právních prostředků nápravy podle všeobecně uznávaných pravidel mezinárodního
práva a ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné vnitrostátní
rozhodnutí.
2.
Soud nebude posuzovat žádnou individuální stížnost předloženou
podle článku 34, která je
a) anonymní nebo
b) v podstatě stejná jako stížnost již předtím Soudem
projednávaná anebo již předložená jiné mezinárodní vyšetřovací nebo smírčí
instanci a pokud neobsahuje žádné nové důležité informace.
3.
Soud prohlásí za nepřijatelnou každou individuální
stížnost předloženou podle článku 34, pokud se domnívá, že:
a) je neslučitelná s ustanoveními Úmluvy nebo jejích
Protokolů, zjevně neopodstatněná nebo zneužívající právo na stížnost; nebo
b) stěžovatel neutrpěl podstatnou újmu, ledaže
dodržování lidských práv zaručených v Úmluvě a v jejích Protokolech vyžaduje
přezkoumání stížnosti, přičemž z tohoto důvodu nemůže být odmítnut žádný případ,
který nebyl řádně posouzen vnitrostátním soudem.
4.
Soud odmítne každou stížnost, kterou považuje za
nepřijatelnou podle tohoto článku. Může tak učinit v jakékoli fázi řízení.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)